18. března Divadelní SPONA slavila úspěšnou premiéru své již čtvrté divadelní hry, tentokrát

s názvem Vzpomeň si na zítra. Kromě hereckých, pěveckých a tanečních výkonů jste si

mohli také všimnout precizně provedených kulis a celkové výtvarné scény, jejíž autorkou je

naše Vendulu Smočková, s níž vám přinášíme rozhovor.

Vendy, ptám seTě stejně, jako jsem se ptala předchozích členů. Jaká byla tvoje cesta

k divadlu a jak dlouho jsi členkou Divadelní SPONY?

Má cesta k divadlu.. no, asi úplně odlišná než u většiny z Vás, kteří jste v podobném

obsazení začali již na Základní škole Zubří. K divadlu a zvláště pak ke Sponě mě přivedlo až

první představení SPONY Poslední výkřik, na které jsem se byla podívat a které mě nadchlo

natolik, že jsem se chtěla stát její součástí. A díky mým milým Spoňákům se to povedlo. A

tedy k druhé otázce, členkou Divadelní Spony jsem od nacvičování druhé hry, tedy někdy od

léta 2012.

V jakých hrách a rolích jsme Tě již mohli vidět?

Přestože jsem původně měla být ve Sponě pouze jako tvůrce kulis, hned v mé první

absolvované hře Víc než osud jste mě mohli vidět v roli vypravěče “Ďábla”. O rok později

jsem měla tu čest ztvárnit selku Ohradovou ve hře Láska na horách a v letošní hře Vzpomeň

si na zítra jsem dostala roli barmanky Elis.

Jak se Ti hrály role, ve kterých jsi účinkovala? Kterou by sis klidně znovu

zopakovala? A je nějaká, která se Ti hrála špatně?

Každá role měla své, u každé by se nejspíše dalo najít plus i mínus, ale každá z nich se mi

hrála dobře. Občas to sice trvá, než se do role dostanete, ale když už si na ni zvyknete, je

prostě vaší neodmyslitelnou součástí. A pro zopakování bych si klidně dala každou z nich,

protože stále je na nich spousta nedokončené práce a vždy je co zlepšovat.

Jak se Ti hraje současná role Elis a máte něco společného?

Role Elis je skvělá, tedy až na její povolání barmanky, protože rozlévání panáků mi dělá

neskutečný problém. A společného.. asi obě potřebujeme nejdříve sáhnout na dno svých sil

a až pak následuje vnitřní síla a odhodlání k novým cílům.

Ve SPONĚ máš funkci výtvarníka scény. Co tato funkce obnáší?

Funkce výtvarníka scény obnáší hlavně vytvoření prvotního návrhu všech scén, které

divadlo bude mít a pak také i vytvoření všeho, co je v mých silách. Nebo přesněji všeho, co

je reálné, aby vzniklo u nás doma. Ať už s obrovskou pomocí taťky přes technické

požadavky na scénu, nebo s pomocí mamky při nákupu nejrůznějších materiálů, také je pro

mě důležité její očko k posouzení výtvoru, nebo pomoc při samotném malování, kde pro

změnu nejčastěji zaměstnávám ségru. Takže jakmile dojde na kulisy, z pokoje, obýváku,

chodby nebo garáže u nás doma se stává tvořivá dílna. Tím tedy domů posílám velké díky

za všechnu pomoc a hlavně za to, že jsem se mohla v těchto odvětvích vzdělávat. Kdo ví,

jak by ty kulisy jinak vypadaly.

Jak dlouho trvalo vyrobit kulisy pro představení Vzpomeň si na zítra?

Poměrně dlouho, ale né až tak moc, jako když jsem malovala kulisy pro hru Láska na

horách. Kdybych pracovala na kulisách v jednom kuse, do týdne by bylo hotovo, ale to

bohužel není vždy úplně reálné.

Tvé výtvarné práce jsou opravdu úžasné, kam chodíš na nápady?

Děkuji.. Ony asi nápady chodí za mnou, jinak si to nedokážu vysvětlit. Jakmile dojde na

kulisy nebo na jakékoliv jiné malování, leží mi to v hlavě. Když mám konkrétní úkol, tak

vyhledávám třeba již vytvořené nápady na internetu a pak to nějak všechno spojím ku

obrazu svému. Následuje spoustu nocí, kdy se mi o tom zdá, jak bych chtěla, aby to

vypadalo, no a pak už to buď vyjde, nebo nevyjde. A když už si to nějak vysním, tak to

prostě musím dotáhnout do konce, ať se děje, co se děje.

Vendy, máš hodně koníčků… Kde Tě ještě kromě Divadelní SPONY můžeme vidět?

Kromě Divadelní Spony jsem k vidění už jen v Cimbálové muzice Beskyd, se kterou už

hraji… možná raději ani nepočítat, jak dlouho. A téměř stejnou dobu také sedím za cimbálem

v Cimbálové muzice Kotula, která funguje pod ZUŠ Rožnov, a kde mám možnost se mimo

folklóru také dostat ke klasice, ať už na každoročním adventním koncertu, nebo letos také

poprvé chystáme koncert houslistů absolventů, který celá muzika doprovodí.

Samozřejmě všechny akce jak muziky, tak divadla se vzájemně mísí a je jich spousta, ale na

jednu Vás všechny musím pozvat, protože ta vážně stojí za to a neměli by jste si ji nechat

ujít. No a bylo by tedy asi hříšné, kdybych vám neřekla, ať přijdete na nějakou z dalších

repríz naší hry Vzpomeň si na zítra !!! Těšíme se na Vás.

 

Autor: Aneta Kovářová